úterý 14. června 2016

Milá Fanynko,

už ti bude skoro pět měsíců a teprve teď se dostávám k dopisu pro Tebe. Těším se, že si ho jednou budeš číst a ucítíš, s jakou radostí a láskou v srdci Ti píšu. Jsi úžasná.

Všechno, co se týká tvého život před i po narození pro nás bylo nečekaným darem. Od snadného těhotenství, přes krásný a klidný porod až po první týdny s Tebou, prožité v klidu, radosti a štěstí. Přinesla jsi do života naší rodiny nové světlo a ráda říkám, že jsme ani nevěděli, jak moc tě potřebujeme, dokud jsme tě nedostali.

Vím, že jako páté dítě v rodině to nemáš snadné. Ne vždycky tě někdo může pochovat hned, jak si začneš stěžovat. Někdy musíš čekat, než na Tebe přijde řada. Mrzívá mě to, ale tak to prostě je. Na druhou stranu máš kolem sebe neustále spoustu lidí, které můžeš pozorovat - a to miluješ. Navíc máš rodiče. kteří vědí, co dělají - nepřenášíme na Tebe svou nervozitu nebo nerozhodnost, jako to bývá u rodičů, pro které je všechno nové. Snad ten klid a otevřená náruč velké rodiny všechno vyváží.

Prvních pár týdnů jsi mívala potíže se spaním. Spávala jsem v polosedě v křesle a držela tě na rukou, tak jsi byla neklidnější. Užívaly jsme si to obě - já si tolik mazlení s dvojčaty užívat nemohla a tys spala klidně, když jsi slyšela moje srdce. Jako za odměnu jsi pak kolem třetího měsíce začala spávat celou noc. Teď je ti pět měsíců a občas se zase budíš, ale nevadí mi to. Nemám kvůli nočnímu kojení pocit, že bych byla unavená, a jsem Ti za to vděčná.

Od narození se ráda koupeš, voda je tvůj živel. Taky máš moc ráda svoje sestřičky, za kterými jsi strašně brzo začala otáčet hlavu, aby ti nic neuniklo. Vidím, že tě to naše rušné prostředí táhne dopředu. Byly ti sotva tři měsíce, když ses začala otáčet na břicho, a teď už se otáčíš jako profík. Tajím dech, abys s tím vývojem zase tak nepospíchala, chci si tě chovat, mazlit a užívat. Jsi naše sluníčko. Když se směješ nahlas, hřeje to u srdce.

Dívám se na tebe a těším se, v jakou holčičku vyrosteš - budeš klidná, čtecí a hloubací? Nebo šídlo, které chvíli neposedí? Jaké budeš mít vlasy? Co tě bude bavit? Zatím nevíme, je to jako mít narozeninový dárek, který se rozbaluje postupně a každá nově objevená krabička je ještě hezčí, než ta předchozí.

Milujeme Tě. Já, táta, Maruška, Bětuška, Amálka, Rozárka, babička a celá rodina. Je to velká hromada lásky na takového malého kojence :)

Nemůžu se dočkat, co nám ještě přineseš!

     Pusu

                                                                                                                            máma






                                                                                               

2 komentáře:

  1. Dobry den,
    az mi beha mraz po zadech, jak je krasne neco takoveho cist. Diky, ze se s nami prostrednictvim blogu delite o tyhle ryze soukrome zalezitosti - je to velka, posilujici inspirace. Vlastne se mi chce rict - s trochou ostychu - ze mi procitani Vaseho blogu pomaha pripravit se a tesit se na vlastni materstvi.

    Moc Vam fandim!

    Anna

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné. A ta fotka je prostě nádherná, kouzelné miminko.

    OdpovědětVymazat