Letos jsme si počasí navzdory užili i výlety. V sobotu jsme vyrazili na Bouzov, náš oblíbený hrad. Prohlídka holky moc nebavila, ale jinak si výlet užily náramně, včetně ježdění po prázdném parkovišti na odrážedlech. Není divu, že je pak při četbě v autě přemohl spánek. Stalo by se mi to taky, kdybych neřídila.
V neděli sněžilo, jako by se nechumelilo, tak jsme využili toho, že jsme po třech měsících všichni zdraví, a zašli do lázní. Nebyli jsme tam od natáčecí lekce našeho plaveckého kurzu někdy na podzim. Marušce ta třímesíční pauza pomohla, mám dojem, že byla ve vodě uvolněnější a klidnější. Bětušku jako vždycky trápilo cizí prostředí a trvalo jí déle, než se uklidnila a začala si vodu užívat, nakonec ale v brouzdališti taky pěkně řádila. Doma usnuly už v šest večer, jako když je do vody...tedy...z vody vyloví.
V pondělí jsme natruc sněhu vyrazili do ZOO. Není tam sice k vidění moc zvířat, ale holky jsou ještě ve věku, kdy jim k obrovskému zážitku stačí vidět za plotem psa, takže úspěch by byl zaručen, i kdyby v ZOO nechali otevřený jen jeden pavilón. Počasí bylo vskutku velikonoční, k autu, které bylo zaparkované dole ve vsi, jsme holky odvezli na bobech. V Brně (k Bětuščinu velkému smutku) tolik sněhu nebylo, takže místo bobů nastoupily golfky. Akci jsme zahájili obědem takřka v tygřím výběhu, holky byly uchvácené. Mít doma za oknem tygra, možná bych tu a tam měla i deset minut klidu, když by ho sledovaly a dávaly mu přes sklo pusinky. Bětuška pak měla celoživotní zážitek z jízdy elektrovláčkem. Vlaky poslední dobou miluje, až se trochu oteplí, chci jí dopřát jízdu opravdovým exemplářem. Takhle asi chudák moc nepobrala, proč jí tvrdíme, že ten tichý nehlučný elektrovlak dělá "š-š-š-hů". Unešená ale byla i tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat