sobota 25. února 2012

Milá Maruško,

dnes je ti osm měsíců a máš toho tolik, tolik za sebou. Jsi úžasná!

Napřed to nejkrásnější - tvůj smích. Ne jen úsměv, ale přímo smích, který mě vždycky dostane. Nesměješ se často a není lehké tě rozesmát, ale někdy se sama začneš smát věcem, které tě obklopují. Nedávno jsem uklízela a hodila jsem vedle tebe do postýlky lehkou hračku, kterou jsem našla. Strašně tě rozesmálo, že vedle tebe najednou z ničeho nic přistála hračka - takže jsem pak strávila deset minut tím, že jsem těsně vedle tebe z dálky házela hračky a poslouchala, jak se můžeš popukat smíchy. Pár dní poté jsi nás překvapila při nákupu v IKEA: v kočárku už se ti nelíbilo, tak jsem si tě vzala přes rameno a jednou rukou tlačila kočárek s Bětuškou - a ty ses přes rameno začala nahlas smát na procházející lidi a mávat na ně šťastně ručičkama. Spoustu lidí to přimělo zastavit a obdivovat, jaká jsi veselá (to byli ti, kteří tě před tím neslyšeli v kočárku řvat jako na lesy) a jakého máš pěkného bratříčka (ti, kteří vědí jistě, že miminko v modrém musí být chlapeček, i když má náušnice). Od té doby vím, že jsi skrytá šoumenka, v nemocnici jsi pak dělala totéž na sestřičky, když jsem se s tebou procházela po chodbě.

Nemocnice pro tebe byla docela těžká, na JIP se ti nelíbilo, kolik lidí kolem tebe pořád chodilo a různě s tebou manipulovalo. Rozveselila ses až na normálním pokoji, kde jsme byly samy - tam jsi dokázala ležet celý den v postýlce na zádech a hrát si s hračkami, nic jiného než mou tichou přítomnost jsi nepotřebovala. Všechno jsi ale zvládla a mohly jsme naštěstí brzy domů, protože se ti rána pěkně hojila.

Děláš také pokroky, otáčíš se hodně na bříško a už na něm dlouho vydržíš, začala jsi s prvními slabikami - napřed "ďá-ďá", teď už to zní víc jako "bá-bá". S jídlem to bylo horší, po prvních příkrmech ses osypala, navíc kvůli operaci jsi musela zůstat kojená, takže příkrmy znovu zavádíme až teď. Po několika rozpačitých dnech už teď sama otvíráš pusu, ale málokdy sníš víc než pár lžiček a dáváš jasně najevo, že jako zpeštření jsou příkrmy zajímavé, ale mléko od maminky jimi rozhodně nehodláš nahrazovat. Dávám ti čas, nechci tě nikam tlačit a nepotřebuju, aby ses mi vešla do tabulek. Věřím, že sama svým tempem nakonec všechno zvládneš tak, jak bude potřeba.

S tatínkem tě moc milujeme.

Pusu
         máma

Žádné komentáře:

Okomentovat